---

28. 2. #33

K provolání profesorů

Samozřejmě, že provolání profesorů je ovlivňování voleb. Za tímto účelem tato akce vznikla. Stejně jako toto sub-forum vzniklo za účelem ovlivňování voleb a volební kampaň není nic jiného než ovlivňování voleb. Připusťme tedy, že provolání profesorů je součástí volební kampaně a nedivme se.

Chápu, že nekterým se to zdá „nemístné“ ovlivňování voleb, nebo jsou dokonce „zhnuseni“. Možná takto křičí zejména ta část akademické obce, která má obavy, že toto ovlivňování voleb udělá čáru přes rozpočet jejim plánům, ze kterých jsou zhnuseni zas nekteří jiní.

Připouštím, že způsob vzniku tohoto textu a jeho šíření má hodně daleko ke korektnosti, ovšem je treba vzít v úvahu, že k obsahu textu mohou mít lidé různé názory. Nedovedu si představit, že by to nekteří profesoři podepisovali z donucení -- prostě se ztotožňují s názory nebo cílem toho textu.

Naše fakulta je pavucina vztahů, která sahá ke každému potenciálnímu voliči. Domnívám se, že většina voličů bude volit podle toho, jaký je jejich názor na kandidáty (protože je znají) nebo jaký názor mají jejich přátelé (pokud kandidáty neznají) nebo přátelé přátel atd.

---

28. 2. #48

Prosím diskutující, aby se na problém prohlášení podívali i z druhé strany. Chápu, že to pro mnohé bude obtížné, protože si proti tomu už vytvořili apriori averzi a jakmile zahlédnou jen části toho textu, vidí rudě. Takže jsou vlastně neschopni si to přečíst znovu a vidět to méně zaujatě.

Dozvěděl jsem se něco, co staví ten dokument do docela jiného světla. Došlo totiž k úniku informací. Dokument byl ve stádiu vývoje a profesoři jej teprve konzultovali mezi sebou, když se dostal v nehotovém stavu nedopatřením ven. A doc. Kyncl jej vystavil takto nehotový na jakési wiki a rozproudil proti němu štvavou diskusi. Na fóru se o tom začalo diskutovat dříve, než se ti profesoři o definitivním textu stačili dohodnout a než se vůbec začali podepisovat. Někdo to začal lepit po fakultě, zřejmě aby podtrhl, že se jedná o štvavou kampaň.

Vážení voliči, zkuste se apoň trochu zamyslet: kdo tady bojuje méně férovými prostředky?

Následující protesty proti tomu, aby někdo mohl říci svůj názor na kandidáty (tj. protesty proti podstatě volební kampaně) mi připadají už naprosto ujeté.

---

28. 2. #57

Upřesním: možná to nechtěli napsat lépe, ale chtěli o tom ještě sami mezi sebou diskutovat a hlavně pak to chtěli podepsat a zveřejnit, což se stalo až dnes. Měli jen tu smůlu, že v době zveřejnění už byl ten text na tomto fóru roznesen na kopytech. Někteří autoři příspěvků na tomto fóru včera zdůrazňovali, že to není podepsané a tvářili se jako kingové, že objevili autory textu (já jsem je objevil také, ovšem za použití unixového editoru vi, přidávám se tedy mezi ty kingy :-).

O předčítání nebo prezentaci dokumentu ve výuce nic nevím. Myslím si, že pokud se s tím kantor ztotožní, pak může na dokument studenty upozornit. Osobně bych na výuce nepředčítal žádný cizí názor, ovšem možná bych tam prezentoval názor svůj.

Neuvědomuji si, že by šlo o nějakou výmluvu.

---

28. 2. #22

K rozdělení fakulty

Otázka možného rozdělení fakulty je velmi závažná a nelze asi k tomu zaujmout „jediné správné stanovisko“ ze dne na den.

Děkana volíme na čtyři roky (a jak praxe ukazuje, někdy se tato doba dá zkrátit), zatímco odělení fakulty by bylo pravděpodobne napořád. Je tedy potřeba provést důkladný rozbor problému, obsáhlou diskusi a prostě se tím zodpovědně zabývat. Rozhodně by nebylo dobré, kdyby nový senát k tomu zaujímal oficiální stanoviska hned na začátku svého funkčního období, kdy mnozí senátoři ještě nejsou zorientovani v problematice, nedokáží přesně alanyzovat, proč ten či onen říká to, co říká (o co mu ve skutečnosti jde) atd.

Osobně si myslím, že nejlepší by bylo najít rozumný mechanismus soužití na jedné fakultě. Chápu ale, že poptávka studentů po „počítačově“ zaměřených oborech je natolik výrazná, že by se založením nové fakulty této poptávce vyšlo vstříc. Je možné, že ostatními „starými“ obory už není nutné se dnes zabývat v tak masovém měřítku, jako dříve, takže to nutně povede k výrazné redukci „starého FEL“, což může být pro některé dosti bolestivé.

Kdyby mělo dojít k založení nové fakulty, je velmi důležité, jak se to provede. Zda toto provedení nepovede ke kolapsu fakulty staré, protože pod záminkou světlých zítřků bude nová fakulta „tunelovat“ nejlepší lidi ze staré fakulty, až na staré nic kloudného nezbyde. Těmto obavám rozumím, a proto znovu říkám: nespěchejme, ujasněme si pořádně a v klidu, kdo co vlastně chce.

Formálně: AS FEL může o problému diskoutovat, vyjadřovat stanoviska a volit děkana, který bude či nebude nakloněn k takovému kroku. Založení nové fakulty je ale věcí rektora a AS ČVUT.

---

2. 3. #12

k postavení programu STM

STM byl navržen jako bakalářský obor, protože v době, kdy jsme ho v senátu prosazovali k akreditaci, byl takto připraven (a možná s ohledem na to, jak těžce vznikal, se v dané situaci ani nedalo prosadit více). Podle VŠ zákona se každý absolvent bakalářského studia může hlásit na jakoukoli školu/program/obor magisterského studia. Jaké jsou podmínky přijetí podle toho, co má vystudováno v bakalářské etapě, záleží na pravidlech přijímacího řízení do programu/oboru té které školy. Možná se bavíme o tom, jak budou zvýhodněni nebo znevýhodněni studenti STM při přijímání do stávajících magisterských oborů souvisejících s výpočetní technikou. Toto myslím ještě vůbec není rozhodnuto. Pokud by se to mělo probírat v senátu, osobně jsem za rovné šance studentů z obou bakalářskách programů.

Druhá otázka je, zda kuriózně "pouze v bakalářském" programu STM nejsou díky důkladnějšímu výběru u přijímacích zkoušek kvalitnější studenti. Kvalitní studenti jsou jistě v obou oborech, ale celkové výsledky všech studentů se mi nejeví výrazně odlišné v těchto programech. Už v době, kdy jsem se chystal učit algebru v STM, jsem se těšil, že budu pracovat s chápavějšími studenty. První setkání na prvních cvičeních mě bohužel vyvedlo z omylu. Slyšel jsem, že poté, co se zaimprovizovalo a zvedla se kapacita STM z původně plánovaných 300 na 600, se ukázalo, že po přijímačkách nejde kapacitu naplnit a v druhém kole byli přijímáni skoro všichni. Přesně to potvrzeno nemám. Udělal jsem si srovnání výsledků zkoušek z algebry v obou programech. Zde jsou průměry konečných známek každého studenta, který se dostavil na zkoušku (tj. pokud se student dostavil na dva termíny, počítám jen známku z druhého termínu):

E+I: 3,3017 STM: 3,2254

celkový počet studentů, kteří se dostavili (aspoň jednou) na zkoušku: E+I: 905 STM: 448 studenti, kteří jsou zapsáni, ale nebyli ani na jednom termínu: E+I: 151 STM: 78

Dalo by se jistě spočítat, zda v těch průměrech je statisticky významný rozdíl. Podotýkám, že algebru jsme zkoušeli všichni vyučující společně napříč programy (ovšem s respektem na drobné rozdíly v osnovách jednotlivých programů).

mejsnp1 psal:

Dale bych rad reagoval na pana Olsaka, ktery tvrdil, ze by se mel snizit pocet studentu a tim zlepsit kvalitu absolventu. Nemyslite si, ze by podle vysledku byla "vyskrtnuta" prave ta cast studentu z EaI, kteri nedosahli na body potrebne pro STM?

Je možné, že by to postihlo studenty E+I více.

---

2. 3. #17

dusekm1 psal:

Otazka je, zda prave prumer znamek je dostatecne vypovidajici ukazatel. Mozna by bylo lepsi uvest kolik studentu ukoncilo predmet.

Údaj o tom, kolik studentů ukončilo předmět, nemám. Možná je jich jen pár (čtyřky na třetí pokus) a ostatní si věří, že se přinutí vrátit k algebře ve zkouškovém letního semestru. Praxe z minulých let ukazuje, že se moc nepřinutí.

Doplním ještě úplné rozdělení známek, abyste si mohli spočítat, kolik procent studentů má už předmět hotový, případně další údaje. Je možné také spočítat směrodatnou odchylku a pak rozhodnout, zda je rozdíl těch průměrů statisticky významný (případně na jaké hladině významnosti). Toto může být jednoduchá úloha pro studenty, kteří už absolvovali základní kurz statistiky.

E+I 1: 33, 2: 70, 3: 393, 4: 409, STM 1: 14, 2: 59, 3: 187, 4: 188.

dusekm1 psal:

Duvod je pristup do rozvrhu. Studenti jsou motivovani predmety ukoncit co nejrychleji s jakoukoliv znamkou, aby mohli do rozvrhu.

Děkuji, to je důležitá informace.

dusekm1 psal:

Otazka na vsechny kandidaty: Co si myslite o pristupu studentu do rozvrhu? Neni pouhy limit kreditu demotivujici?

Je demotivující. Nikdo studenty neupozorňuje, že studijní průměr (i z takových předmětů, jako je např. algebra) bude rozhodovat při přijímání do magisterského studia?

---

5. 3. #12

k vlastnostem nového děkana

Děkan (nebo děkanka) by měl být především férový člověk respektovaný jednak těmi, kdo se zabývá spíše vědeckou činností i těmi, kteří učí. Nesmí se bát rozhodnout i v méně populárních věcech a musí umět svůj názor prosadit. Není nutné, aby byl z naší fakulty. Ideální by bylo, kdyby nepocházel jednoznačně z jedné strany barikády naší rozhádané fakulty. Toleroval bych, kdyby se zatím jednoznačně nevyjádřil k dělení fakulty, ale například prohlásil, že musí udělat hlubší analýzu vztahů a problémů naší fakulty a teprve poté se rozhodně rozhodne a bude jednat.

Obávám se, že se může stát, že nový senát nebude mít možnost vybírat kvalitního děkana, protože se do konkurzu nikdo rozumný nepřihlásí. V takovém případě je třeba nespěchat s volbou a raději vyhlásit nový konkurz. Myslím si, že potenciální kandidáti na děkana se budou rozhodovat, zda se zúčastní či nezúčastní konkurzu, také podle složení nového senátu. Myslím si, že bude důležité, zda zůstane v senátu "tvrdé jádro" ze senátu minulého, které vyhlásilo válku vedení dříve, než vedení vůbec existovalo, které, sotvaže byl zvolen nový děkan, začalo dělat obstrukce neúčastí na mimořádném zasedání, kde se měli projednávat proděkani, které nepotvrdilo do vědecké rady nového děkana, ačkoli dle VŠ zákona vědecké radě předsedá, a nepotrvdilo ani prof. Kučeru, ačkoli se zřejmě nejvíce prosadil na zviditelnění FELu v oblasti vědy.

Domnívám se tedy, že kvalita kandidátů na děkana bude závislá na složení senátu. O tomto složení rozhodují všichni voliči. Bude, podle mého názoru, zásadní, zda voliči dají najevo, že výše popsané praktiky jsou vpořádku a jediným problémem tohoto (dosluhujícího) senátu bylo, že zvolil špatného děkana. Myslím si, že hlavně o tom jsou tyto volby.

Původně jsem hodně váhal, zda se zúčastním těchto voleb jako kandidát. Připadalo by mi férové, kdyby obě strany sporu ve stejný (a usnesením 68 stanovený) okamžik složily zbraně a opustily bitevní pole. Připadalo by mi tedy nepatřičné, kdyby se tak skutečně stalo a já jako jediný ze starého senátu kandidoval, a přitom křičel, volte senát tak, aby byl jiný. Ukázalo se ale, že jedna strana sporu se znovu uchází o přízeň voličů a stává se součástí různých volebních bloků. Chce se mi věřit, že férová bude aspoň druhá strana sporu, tj. současný děkan, a nebude se znovu ucházet o přízeň nového senátu, ať bude složení nového senátu jakékoli.

---

5. 3. #14

Mgr. Michal Píše psal:

Tomu nerozumím. Všichni zůčastnění (tzn. členové senátu i děkan) si (alespoň pokud vím) za svými kroky stojí a považují je za férové. Je možné, že se férově chovali všichni. Proč by měli přestat prosazovat svoje názory jenom proto, že spolu nesouhlasí?

Z jednání v senátu jsem měl soukromý pocit, že spor je hluboký a místy osobní "kdo z koho". Férovost jednání asi každý posuzuje dle svých soukromých měřítek. Nechtěl bych zde zveřejňovat konkrétní podrazy, které jedna i druhá strana sporu v rámci svého boje "kdo z koho" používala. Už vůbec se necítím soudit tyto strany sporu nebo dokonce řešit otázku "kdo začal" (klasická to otázka paní učitelky, když přistihne peroucí se kluky). Měl jsem původně dojem, že hloubky toho sporu a nemožnosti jeho řešení jsou si obě strany vědomy a že uvítají možnost současně vyklidit pole tak, že bude možné maximálně říci, že rvačka skončila remízou. Skutečně tady už nešlo jen o korektní prosazování (třebaže) protichůdných názorů.