Petr Olšák

• Byl jsem členem senátu, proti kterému chtěli dokonce zaměstnanci stávkovat.
• Vyjednal jsem v legislativní komisi těžký kompromis pravidel voleb, který se nelíbí radikálům ani z jedné strany. Podle těchto pravidel máte nyní možnost volit (a mě nevolit).
• Vynášel jsem ze senátu informace z utajené schůzky a dovolil jsem si je zveřejnit na serveru student.
• Tímto svým činem jsem poštval akademickou obec proti senátu a vytvořil atmosféru fanatismu, strachu a podrazů.
• Dovolil jsem si hlasovat proti kamerám instalovaným v zasedací mítnosti, které snímají pro veřejnost pověstný povrch ledovce. Lidé z vnějšku stejně nevědí, co se děje pod vodou, ale aspoň mají klamný pocit, že něco vědí.
• Odvážil jsem se volit děkana, kterého v zápětí tři měsíce poté musel senát pracně navrhovat k odvolání. Přitom jsem senátu v tomto náročném úkolu vůbec nepomohl, neboť mě nenapadlo nic jiného, než odjet v tu dobu na TeXovou konferenci do Polska (jediná má absence).
• Po svém návratu jsem obtěžoval senát (který je podle jednacího řádu jediný oprávněn vykládat jednací řád) dotazem, zda bylo v pořádku, že bod "návrh na odvolání" nebyl součástí schváleneho programu. Jako v mnoha jiných situacích jsem byl přehlasován a nebyl jsem vyslyšen.
• Dovolil jsem si požádat rektora, aby zvážil a nechal analýzovat výklad vysokoškolského zákona ohledně možnosti nereagovat na návrh odvolání okamžitě. Možná i kvůli tomu máme na fakultě už deset měsíců skoro bezvládí.
• Urazil jsem spolusenátora, když jsem prohlásil, že nebudu na rozdíl od jiných senátorů spolufinancovat jeho cestu z Francie, protože se domnívám, že by šlo jen o financování patnáctého hlasu v jednom významném tajném hlasování, na které jsem měl jiný názor. Navíc jsem se mu omluvil nedostatečně implikací: jestliže nehlasoval mezi patnácti (což nemohu vědět), pak se mu omlouvám, že jsem vyslovil nesprávnou domněnku.
• Rozhodl jsem se letos poprvé po dlouhé době v algebře zkoušet opravdu to, co se přednáší a co je v osnovách. Prosadil jsem tento postup i u ostatních zkoušejících algebry napříč programy. Důsledkem toho neprošlo zkouškou 52 procent studentů. Ukázalo se, že je jedno, zda se jedná či nejedná o program STM, kteří jedni chápou jako pouze bakalářský a druzí jako elitní.
• Ve studentské anketě oblíbenosti učitelů jsem se propadl na hluboké dvěstědevadesátésedmé místo.
• Dovolil jsem si nezrušit elektronickou verzi svých skritpt a neakceptovat tak požadavek edičního střediska ČVUT na vydávání skript. Z toho vznikly jen problémy a komplikace.