Vizi Internetu, který bude jednoduše a uživatelsky přívětivě propojovat své uživatele. Internetu, kde obyčejný uživatel nebude muset mít účet současně na několika sociálních sítích, aby se mohl snadno spojit se všemi, se kterými potřebuje.
Jak toho dosáhnout? Možnosti jsou dvě. První možnost by byla, když by byli všichni uživatelé zaregistrovaní u jediné sociální sítě, dejme tomu Facebooku. Každý by měl coby svou domovskou stránku onu slavnou, bílo-modrou s malým f. Kdykoli chce někdo někoho kontaktovat, jde na Facebook. Kdykoli přijde Facebook s novinkou, tak to bude hlavní zpráva na pořadu dne, protože ovlivní všechny lidi na Zeměkouli. Když se Facebook rozhodne někomu udělit ban, tak si již dotyčný ani neškrtne. Facebook bude milovaný za to, jak dokonale propojil celý svět a nenáviděný za to, co na něm zrovna nebude fungovat, jak má.
Tak ale moje vize nevypadá. Upřímně si nemyslím, že je možné ani dobré, aby všichni lidi byli závislí na jedné službě o jedné firmy. Dobré to není už třeba proto, že by taková firma ztratila jakoukoli konkurenci a bez konkurence pak chybí motivace být lepší. A možné to není už prostě proto, že třeba já se budu bránit. A jsem přesvědčen, že nejsem sám.
Spočívá v tom, že budou různí lidi registrovaní na různých serverech -- někdo na Google, někdo na Seznamu, někdo na Facebooku, a ten kdo je obzvlášť paranoidní si třeba založí vlastní server. Tato skutečnost ale nebude vadit k tomu, aby si mezi sebou tito lidi mohli volat, chatovat, sdílet... Takový Internet by měl být -- otevřený a funkční.
Krásná představa, že? Zdá se příliš naivní? E-mail na takovém principu funguje už od svých počátků z roku 1966. Taktéž běžní telefonní operátoři umožňují volat (ač dráž) na jiné operátory. Nebo je snad normální, aby člověk s Vodafonem nemohl volat nikam jinam než na Vodafone? Představa spolupracujících serverů je tedy zcela přirozená.
Co se ještě dá namítnout? Že sociální síť a chat fungují na jiných principech než e-mail či telefon? Principiálně to problém není -- na chatování je všeobecně uznávaným standardem XMPP. Dokonce existuje i projekt na obecné decentralizované sociální sítě nazvaný Diaspora (ale tomu moc nerozumím). Docela pěkně na vizi otevřeného Internetu apelují propagační videa Mozilly [1], [2] (ač v trochu jiném kontextu).
Vidím asi dva hlavní důvody. První je, že každá společnost (přesněji její vedení): Google, Facebook, Microsoft, ... by nejraději byla onou jedinou společností, na které jsou všichni závislí. Kdo by nechtěl, že? A komu tohle přijde příliš zlé a konspirační vysvětlení, další důvod je, že psát software podporující otevřeně protokoly je namáhavé a trochu svazující. Když coby programátor vymyslíte novou komunikační featuru, je jednodušší ji jenom nakódit než nakódit, zdokumentovat a prosadit v otevřeném standardu. Jednotlivé společnosti tedy mezi sebou otevřenými protokoly nespolupracují prostě proto, že to pro ně není výhodné.
Ne vždy tomu ale tak je. Typicky začínající služba si nemůže dovolit být uzavřená, kdo by ji začal využívat, že? Otevřenost je v takovém okamžiku přitom nejen pragmaticky výhodná, ale dokonce (jak vyplývá z tohoto textu) ideologickým lákadlem.
Tehdy, když zrovna fičelo ICQ, se Google rozhodl zvolit otevřené řešení, spolupracující s jinými otevřenými chatovátky na bázi XMPP. Vydal při tom prohlášení, jak společnost Google v podstatě sdílí mou vizi otevřeného Internetu. Později se stal jednou z dominantních sil, začal tedy přidávat nové prvky, které již nebyly zvenčí dostupné, a nakonec se rozhodl svou otevřenou službu zcela nahradit uzavřenými Hangouts. Vypadá to jako nečekaná sviňárna? Pro mě docela byla. Nicméně tento postup má dokonce svoje pojmenování -- Embrace, extend, extinguish a už dříve jej používal Microsoft. Například v oblasti webových stránek fungující jenom pod Internet Explorerem, či v oblastí formátů MS Oficce.
Google každopádně vydal prohlášení, ve kterém svůj krok zdůvodňuje. Jedná se zhruba o: "My jsme otevřená firma, lpíme na otevřenosti. Nabídli jsme ostatním chatování na otevřené bázi, ale žádná velká společnost se nepřidala, a tak jsme byli dotlačeni k tomuto těžkému rozhodnutí." Svaluje vinu na druhé, ale částečně má pravdu -- velké firmy o otevřenost samy od sebe nestojí.
Trvat na otevřenosti. Vybírat si systematicky služby, které uživatele neuzavřou do vlastní sítě. Zatím je možná pro firmy důležitější, aby měla služba pěkné ikonky než aby byla otevřená, ale to se dá změnit. Když společnosti uvidí, že je poptávka po otevřených službách, vyplatí se jim otevřené služby nabízet. Nemám nic proti Googlu, ani proti Facebooku, ani proti Microsoftu. Jen se těším na to, až Skype a Hangouts budou podporovat XMPP, až Facebook s Twitterem budou podporovat Diasporu. Věřím, že se to jednou v budoucnu povede prosadit. A zůstat v Gmailu na starém chatu je v této oblasti to nejmenší.
Mirek Olšák